Krušné hory
Krušné hory
Krušné hory patří mezi jedny z nejdelších pohoří v České republice, na východě jsou vymezeny Tisským sedlem a na západě sedlem Plesné. Jejich celková délka je 130 km a v přímém směru severovýchod - jihozápad ohraničují kotlinu Čech. Přibližně dnešní vzhled dostaly Krušné hory v cenomanu (před 90 mil. let), kdy posunutím krušnohorských ker vznikl tzv. Krušnohorský zlom. Konečná úprava povrchu vznikla v pleistocenu (před 7 mil. let), kdy depresí a zlomy vzniká příčné vrásnění Krušných hor. Do Saska se sklánějí pozvolně, do Čech vesměs prudkým svahem. Nepříliš široký vrcholový hřbet je poměrně plochý. Nad něj vystupují dvě výrazné kupy, a to na české straně Klínovec (1244 m n. m.) a na saské straně Fichtelberg (1214 m n. m.).
První lidé se pod Krušnými horami objevují v mezolitu. Souvislejší osídlení zde však nacházíme až koncem doby bronzové, kdy oblast osídlil lid knovízké kultury (kolem roku 1000 př. n. l.). Prokazatelně od 9. století nacházíme v podkrušnohoří Slovany i písemných pramenech, kmen Sedličanů se stal někdy v 10. století součástí českého státu. Od 13. století dochází k postupné kolonizaci vyšších poloh, zejména německým obyvatelstvem.
Vegetace Krušných hor je tvořena do výše 400m porostem dubovým, do 900 m bukovým a nad 900 m se nachází pásmo smrků. Otevření Krušných hor k severu znamená, že podnebí je v oblasti vlastního hřebene drsnější. Vzhledem k převládajícím severním a západním větrům, tedy studeným a vlhkým, se vyskytují v této oblasti časté mlhy. Z tohoto důvodu byly lesy i v minulosti značně poškozovány (vítr, námraza, mlhy). Největší poškození nastalo v 60. - 80. letech 20. století, kdy v podkrušnohoří bylo postaveno několik velkých tepelných elektráren na hnědé uhlí. Smrkové lesy musely být nahrazeny lesy smíšenými a novými odolnými druhy jehličnanů. Po změně politického režimu v roce 1989 dochází díky přísným zákonům na ochranu životního prostředí k rapidnímu zlepšení ovzduší v podkrušnohoří a tím i k celkovému oživení přírody Krušných hor.
První lidé se pod Krušnými horami objevují v mezolitu. Souvislejší osídlení zde však nacházíme až koncem doby bronzové, kdy oblast osídlil lid knovízké kultury (kolem roku 1000 př. n. l.). Prokazatelně od 9. století nacházíme v podkrušnohoří Slovany i písemných pramenech, kmen Sedličanů se stal někdy v 10. století součástí českého státu. Od 13. století dochází k postupné kolonizaci vyšších poloh, zejména německým obyvatelstvem.
Vegetace Krušných hor je tvořena do výše 400m porostem dubovým, do 900 m bukovým a nad 900 m se nachází pásmo smrků. Otevření Krušných hor k severu znamená, že podnebí je v oblasti vlastního hřebene drsnější. Vzhledem k převládajícím severním a západním větrům, tedy studeným a vlhkým, se vyskytují v této oblasti časté mlhy. Z tohoto důvodu byly lesy i v minulosti značně poškozovány (vítr, námraza, mlhy). Největší poškození nastalo v 60. - 80. letech 20. století, kdy v podkrušnohoří bylo postaveno několik velkých tepelných elektráren na hnědé uhlí. Smrkové lesy musely být nahrazeny lesy smíšenými a novými odolnými druhy jehličnanů. Po změně politického režimu v roce 1989 dochází díky přísným zákonům na ochranu životního prostředí k rapidnímu zlepšení ovzduší v podkrušnohoří a tím i k celkovému oživení přírody Krušných hor.
Loučenská hornatina je jedním z cenných přírodních parků v Krušných horách, vyhlášených Radou Ústeckého kraje v roce 2006. Park leží na území o rozloze 14 425 ha a 40 % jeho území tvoří tzv. jádrové zóny, sloužící k odlišení území, v němž se nacházejí nejvzácnější lokality. Turistické využití parku je na poměrně vysoké úrovni. Vedou jím 4 naučné stezky, řada cyklotras, je tam 5 sjezdových lyžařských areálů, lyžařské běžecké trati a poměrně hustá síť oficiálně značených turistických tras. O vyhlášení parku bylo rozhodnuto kvůli zachování přírodní, kulturní a historické charakteristiky místa. Slouží k ochraně zalesněných příkrých svahů Krušných hor, členěných hlubokými údolími s četnými prameništi a toky. Na jeho území se nachází hřebenové partie Krušných hor s mozaikou podmáčených až rašelinných ploch, rašeliniště, ploché bezlesé nivy toků, lesní porosty a horské louky.
Fotogalerie
;)
;)
.jpg');)
;)
